Včelařská konference

Děkuji za reakci. Jedu třetí sezonu, včely jsem zdědil, tak ten prázdný medník bude jistě i o mých chybách. Každopádně je to specifické včelstvo. Bylo nejslabší, ale zimu přečkalo. Letos, podle spadu měli na podložce, už zimovalo jako nejsilnější. Teď jsem z ostatních vytočil cca 10kg na včelstvo, tak by s tím co mají v tom druhém nástavku patřili k těm lepším. Tedy na slabou matku bych to netipoval, musely se na to dost snažit. Spíš jestli jsem nedal medník pozdě a ony se nevyrojily a pak jim ten prostor dole stačil. (Ke včelám se dostanu jednou za 14 dní.)

Tak ono podle mne dnes největší vliv na způsob včelaření má hustota zavčelení. Na spoustě míst se podle mne dnes včelaři snaží včelařením "honit vodu", protože počet včelstev v okolí třeba proti době před 30 lety zůstal stejný nebo skoro stejný, ale úživnost krajiny kvůli změnám násobně poklesla. Navíc přechod na nástavkové úly a silnější včelstva v nich způsobil, že včelstvo dnes z krajiny potřebuje dostat víc zdrojů. Kde se tak před těmi 30 lety a dříve normálně včelařilo a s úspěchem a slušným ziskem a byla to třeba vyhlášená včelařská obec nebo region, dnes včelstva mají dlouhodobý nedostatek těch zdrojů, jsou podvyživená a oslabená a náchylná k nemocem a úhynům.
Kde dříve stačilo na jaře zvládnout rojovou náladu a potom včelař v podstatě až do srpna nedělal nic jiného než že vybíral med, protože včely ve snůškách zanesly za týden medník medem a mimo snůšky přinesly spolehlivě víc než spotřebovaly, takže za týden přinesly 2 - 3 - 6 kilo medu, dnes včelám mimo snůšku pravidelně zásoby ubývají. A když dnes včelky zanesou v dobré snůšce medník, včelař ho musí hned potom po snůšce vytočit, protože když jim ho mimo snůšku nechá, do pár týdnů včely zásoby spotřebují a včelař nemá nic a včely hladoví a neplodují. A když ho vytočí, musí hned potom bezpodmínečně dodat včelám nové zásoby v cukru a dále dalším pokrmováním udržovat ty minimální zásoby kolem 5 kily, aby včelky nehladověly nehladověly a neomezily plodování i svou intenzitu práce.
Neboli na normálním stanovišti, kde se dá s úspěchem včelařit, když se na jaře vyřeší rojení a potom se včely nechají tak a přijde se k nim až v srpnu, musí být úl v srpnu zapraný medem.
na převčeleném stanovišti, když se včelstvo po vyřešení rojení nechá tak, bylo by včelstvo v srpnu bez zásob, bez plodu a z hrstkou starých včel a matkou nebo by tam už včely vůbec nebyly.

Jinak jen podle spadu na podložce se nedá jednoznačě poznat, jestli včelstvo je nejsilnější. Včelstvo se musí v zimním chumáči pozorovat, třeba shora přes průhlednou fólií. Protože jednak různá i stejně silná včelstva produkují různé množství měli a jednak některé včely spíš s větším množstvím zásob jdou v zimě po zásobách odzdola nahoru a jiné s menším množstvím zásob jsou pod strůpkem a jdou po zásobách vodorovně z jedné strany uliček mezi plásty na druhou.
Rojením by včelstvo oslabené být mohlo, ale to by před rojením bylo vidět naražené matečníky na plástech a po rojení tam ty prázdné matečníky pořád budou a dají se najít. A zásoby naopak z velké části pryč odnesené roji stejně jako místo značené matky by tam dnes byla neznačené plus k tomu než se po rojení nová matka oplodní a rozklade, přestávka v plodování a včelstvo tou přestávkou oslabené.
10 kg na včelstvo ze snůšky je dost málo. Plný nástavek je mezi 1,5 - 2 kilo na jeden plást 39x24 plus při dvakrát 10 plástech 39x24 v plodišti by měly být minimálně další dva plásty plné medu z plodiště. A ještě by v úlu mělo zůstat , třeba v plodišti na plástech s plodech, minimum kolem těch 5 kilo medu, aby včelstvo nenajelo na úsporný režim, kdy omezí plodování i další činnost. 10 kilo na včelstvo potom znamená převčelené stanoviště nebo stanoviště s mál o zdroji nebo velmi špatné počasí. Bylo tam velmi špatné počasí pro včely?
To, že to včelstvo oproti jiným nepřešlo do medníku taky může být způsobeno vlastním včelstvem. Kdysi jsem choval v kočovném včelíně jednu linii včel, kdy matka v předjaří a na jaře důsledně pendlovala mezi všemi plásty v plodišti, třeba 12 včetně krycích a na každém z nich založila plod. Třeba na všech plástech na každé jejich straně bylo mezi půl decimetrem až decimetrem plodu. A všechny plásty byly třeba už od časného jara obsazené, třeba jenom troškou včel. A jak jaro postupovalo, postupně se na všech plástech ta plocha plodu zvyšovala, až pozdě na jaře byly všechny plásty prakticky plně zaplodované mimo horní kousek plástů se zásobami. U jiné linie zase matka zůstávala na jednom plástu, dokud ho téměř kompletně nezakladla a teprve potom přešla na další plást. U těchto včelstev tak byly na jaře v plodišti plásty prázdné se zimními zásobami a často neobsazené a jenom uprostřed sezení bylo plně obsazení "hnízdo, které se postupě šířilo. Z toho vyplývalo i jak ty včelstva reagovala rozvojem na různé počasí v předjaří i na jaře i rozdíly v projevech rojové nálady.
Podobné to bylo pozdě v létě, když se připravovalo sezení včelstev na zimu na zásobách, některá včelstva ochotně přecházela na zásoby v medníku, některá raději zůstávala dole u česna.
A tady to může být podobně, pokdu v těch úlech byly chované linie nějak diverzifikované, nebyly to mechanicky ve všech úlech měněny dcery - sestry od jedné matky rozchované třeba najednou v jené chovatelské sérii.

Převčelené stanoviště to věru není, je to uprostřed lesů, takže žádná řepka, jen co les dá, hlavně borůvky krásně kvetly. Takže jsem i za těch 10kg na jaře rád.